pondělí 2. dubna 2018

VELIKONOČNÍ VÍDEŇ aneb Nevěděla jsem, kam jedu!

Budík ohlašoval půl čtvrtou ráno - čekal mě dlouhý den, neměla jsem ovšem ponětí kde. Sestra pro mě připravila “tajný výlet” - věděla jsem, kdy jedeme a kde je naše přestupní stanice. Další informace jsem se měla dozvědět až cestou. Hezké velikonoční dobrodružství. O tom, jak to celé probíhalo, mých zážitcích a shrnutí s tipy na cestu jsem napsala v tomto článku.

Taxikář, který nás vezl ráno na vlakové nádraží byl pobaven. Ještě nikdy prý nevezl dvě slečny na výlet v půl páté ráno. Bylo nám ctí! :)

Naší první zastávkou byl Hradec Králové s přestupem na navazující vlak do Pardubic. Únavu jsem zatím nepociťovala, ač jsem toho moc nenaspala. Na pardubickém nádraží jsem se měla dozvědět, kam vlastně jedeme. Z pohledu na odjezdovou tabuli už bylo potvrzeno mé tušení - jedeme do Vídně! Právě tam jsme se chystaly již delší dobu, nikdy se nám ale nepodařilo naplánovat vhodný datum, a tak to ségra udělala sama.

Z Pardubic jsme jely přímou linkou společnosti RegioJet. Tohoto dopravce jedině doporučuji - milý personál, dostanete vodu a kávu, pohodlné prostředí. Jízdenky rezervujte s dostatečným předstihem, ať máte možnost vybrat si dobrá místa. Konečná stanice, kde jsme také vystupovaly, byla Wien Hauptbahnhof, tedy hlavní nádraží. Pokud cestujete do Vídně, vyhraďte si v kalendáři minimálně celé dva dny, abyste stihli ty největší krásy. A někdy ani to nestačí. Po městě se dopravíte celkem snadno metrem, případně tramvají. Doporučuji celodenní jízdenku na MHD, která platí v obou zmiňovaných přepravách a výrazně s ní ušetříte. Jedna jízda vás totiž vyjde na 2,40€, kdežto celodenka na 8€. My jsme opravdu hodně jezdily (a bloudily), a proto by nás jízdenky za první den vyšly na cca 17€! Je tedy dobré si naplánovat čas vhodně pro koupi celodenní jízdenky. Doprava pak také nabízí například týdenní nebo měsíční jízdenky, u kterých také samozřejmě značně ušetříte.


Po koupení a označení jízdenek jsme se vydaly metrem na zastávku Stephansplatz, tedy do centra s gotickou katedrálou svatého Štěpána. Tato vídeňská dominanta vás pohltí hned při výstupu ze stanice metra. Na náměstí se nachází spousta obchodů i suvenýrů a do katedrály se samozřejmě můžete také podívat, každý si tak určitě přijde na své. Před katedrálou (a obecně ostatními významnými památkami) většinou stávají muži v kostýmech - prodávají lístky na koncerty. Pokud nechcete být osloveni, nenavazujte s nimi oční kontakt.


Obešly jsme Štěpána a metrem jely tam, kam jsme neměly. To způsobila naše prvotní nepozornost. Ve stanici metra jsou cedule s šipkou označeným směrem jednotlivých zastávek, tak jak známe z Prahy. Špatně jsme se však podívaly na směr a jely na druhou stranu. Je zde celkem 6 tras metra
a tak asi není nic zvláštního, že byly maloměšťanky jako my zprvu zmatené. Jak už jsem ale zmínila, s celodenní jízdenkou nemusíte mít obavy, že se nedostanete kam potřebujete. Můžete se projít po okolí a jet v klidu dál. Na druhý pokus se nám to povedlo a dorazily jsme k SchönbrunnuPokud vyrazíte do Vídně, je tento zámek vaší povinností. A chcete-li si vychutnat interiér, doporučuji si vstupenky objednat předem, u kasy se během chladnějšího Velikonočního víkendu tvořily značné fronty. Prohlídka trasy Imperial (kratší) bez průvodce trvá cca hodinu a vyjde vás asi na 14€. Shlédnete krásné zámecké prostory a dozvíte se o zdejším životě rodu Habsburků. 


Na nádvoří také bývají různé trhy, akce či vystoupení. Říká se, že pokud si nedáte Sacher u Schönbrunnu, ve Vídni jako byste nebyli. Od zámku se k metru dostanete za několik málo minut pěšky. My jsme musely jet náhradní autobusovou dopravou, jelikož se zrovna konaly práce na úseku jedné trasy metra. Je vhodné si tyto informace zjistit dopředu, abyste na místě neměli problém s orientací.


Za výšlap stojí Glorieta - vyhlídka nad zámkem. Není to příliš náročná cesta a výhled stojí opravdu za to. Cestou nahoru projdete přes zámecké zahrady kolem ZOO.

Po vyhlídce jsme se konečně mohly vypravit na hotel na druhém konci města. Ubytování ve Vídni na jednu noc seženete od 900,- /noc, pokud netrváte na luxusu. V okolí hlavního nádraží je nespočet hotelů, momentálně se i staví další ve čtvrti Belveder hned vedle. Osobně můžu jen doporučit hotel Ibis, jehož budov se ve Vídni nachází hned několik a v jedné z nich jsme také byly ubytovány. Nachází se na severu města nedaleko stanice Nußdorfer. Noc v pokoji pro dva s manželskou postelí vás vyjde na cca 1300,- se snídaní (o té se ještě zmíním).



Po check-in-u na hotelové recepci s velmi milou obsluhou jsme se zabydlely v našem pokoji, strávily zde asi hodinku plánováním dalších cest a poté vyrazily do víru velkoměsta. Tramvají, která má zastávku přímo před hotelem, jsme se dostaly k vídeňské Univerzitě u stanice Schottentor.

Na protější ulici vás uchvátí
VotivkircheSigmund Freud Park s velkým kamenným stolem a stromy z různých států vysázenými okolo. Kolem onoho stolu je deset kamenných židlí s názvy států, které vstoupily v roce 2004 do EU, tedy i "Tschechien". 

V této čtvrti najdete též spoustu obchůdků, kaváren a restaurací. My jsme se spokojily s jídlem z asijského bistra. To jsme si vychutnaly v Rathaus-parku před radnicí, která je jen o ulici dál od univerzity. V zimě je tam kluziště a na nás tam čekaly dvě kachny, za kterými radostně běhal malý chlapeček, když jsme je se sestrou krmily.




Dál jsme se vydaly kolem divadla Burgtheater, Parlamentu a Justičního paláce na Tereziino náměstí


Michaeler Platz
Zde se nacházejí dvě muzea naproti sobě - Přírodní a Umělecké. Přezdívá se jim "Dvojčata," neboť jsou vzhledově naprosto totožná. Uprostřed Theresien-Platz ční majestátní pomník Marie Terezie na trůně. 


 
Přes silnici uvidíte Museums Quartier, neboli muzejní čtvrť, kde najdete hned několik dalších muzeí. Žádné z nich jsme bohužel nenavštívily, protože bychom na to potřebovaly snad celý den. 


Pokud se vrátíte zpět přes Theresien-Platz, dojdete k Hofburgu, který je vidět už od Parlamentu. Skrz jeho nádvoří projdete, jak určitě po čichu poznáte, okolo
Španělské jízdárny na Michaeler-Platz.
Odtud si můžete prohlédnout několik menších ulic, které vás určitě také oslní rakouským kouzlem. My jsme si vybrali Dorotheer Gasse, kde najdeme například Židovské muzeum. Po této vycházce jsme se ocitly opět u Svatoštěpánské katedrály a tentokrát jsme zavítaly i dovnitř, jelikož jsme měly dost času. Interiér na mě působil dost tmavě a pochmurně, i přesto (nebo možná právě proto) je katedrála obdivuhodná. 

Naším dalším úkolem bylo najít Haus der Musik. Nastavily jsme mobilní navigaci a jelikož jsme měly ještě čas do naší plánované návštěvy Domu hudby, 
chtěly jsme vidět další atraktivity. Ve Vídni jich je všude dost, a my se daly ulicí, uprostřed níž se nachází Winterpalais

Na konci ulice se hromadilo množství lidí u muzikálového divadla Ronacher. Po několikahodinovém chození jsme začínaly být vyčerpané a mně byla obrovská zima. (Zjistěte si před příjezdem do Vídně předpověď počasí a oblečte se na to!) Měly jsme taky dost hlad, tak jsme hledaly místo, kde se dá najíst a v teple pobýt. Ač jsme měly chuť na vídeňský řízek, nenarazily jsme na menu levnější než 13€, a tak jsme vsadily na Burger KingTen se nachází jen pár kroků od Domu hudby, což jsme samozřejmě netušily a byly jsme rády, že se nám podařilo obojí rychle najít. Ve fastfoodu jsme seděly asi hodinu, stále jsme čekaly, než odbije dvacátá hodina. A proč vlastně? 
V Haus der Musik stojí obyčejné vstupné 14€, ale návštěvníci po osmé hodině si večer můžou koupit tzv. Night Ticket, který je o polovinu levnější - zaplatíte jen 6,50€, což je opravdu výhodné. 
Když už ale jdete na prohlídku takhle večer, buďte taktní a žádejte pouze "Ticket", nikoliv "Night Ticket". Chlapci za pokladnou nevěděli, že umím německy, protože lístky kupovala sestra v angličtině, ale začali se smát a bavit se o tom, že "je to jasný, každý totiž sakra chodí za levno na noční lístek." :D


Já osobně jako muzikant a milovník vážné hudby jsem se do HdM zamilovala. Můžete si zde projít celkem 4 patra. Do prvního patra vyjdete po "hrajících schodech" k Muzeu Vídeňské filharmonie - historie Opery a život jednoho ze zásadních dirigentů. Na druhém patře vstoupíte do světa zvuků. První místnost návštěvníkům ukazuje vnímání dítěte v děloze. Dále si zde můžete vyzkoušet hned několik zvukových aktivit na interaktivních obrazovkách, hrát si s lidským hlasem a hrát na obří nástroje, poslouchat desítky lidských či vesmírných zvuků a posadit se u zvukového promítání 'skladeb' Stefana Obermaiera, který senzačně propojil Beethovenovy a Mozartovy symfonie s moderní hudbou. Třetí patro vás vtáhne do světa velikánů skladatelů
Seznámíte se zde s životem Haydna, Mozarta, Beethovena, Schuberta, Strausse a Mahlera a budete mít možnost si zde vyzkoušet post dirigenta slavné Vídeňské filharmonie. To pro mě byl báječný zážitek! Čtvrté patro jsme bohužel projít nestihly, najdete tam ale jakousi virtuální stage a shop. Pokud si chcete toto interaktivní muzeum plně vychutnat, doporučuji ho navštívit dříve (těch 14€ za to stojí..). Podle mého potřebujete minimálně 2,5 - 3 hodiny, my jsme to za 2 hodiny nestihly.

Večer už nám začalo pršet, spěchaly jsme tedy na nejbližší zastávku tramvaje, abychom se pak metrem dostaly k hotelu. Do postele jsme padly zcela vyčerpané a plánem na další den byla návštěva Prateru.

Parlament
Hofburg
   
Divadlo

Květnou neděli jsme se probudily pozdě, ale tak akorát, abychom stihly snídani. Pokud se ubytujete v hotelu Ibis (ať už tady nebo kdekoliv jinde), rozhodně se vám vyplatí zaplatit si snídani v podobě švédského stolu. Dát jsme se mohly třeba i Sacher dort, který je ve Vídni povinností ochutnat. Čokoládový korpus s meruňkovou marmeládou a čokoládovou polevou mě nenadchl tak, jak bych čekala. Na opravdu pompézní dort bych prý musela do luxusní kavárny za minimálně 5€. Tak třeba příště. :)

Sbalily jsme si všechny věci a na stanici metra jsme si musely koupit jízdenky, jelikož nám jednodenní už vypršely. Půldenní se bohužel neprodávají, a tak jsme za dopravu druhý den (4 jízdy) nechaly víc než den první, kdy jsme jezdily dvakrát tolik. 


Dorazily jsme ke slavnému Prateru, kde si můžete užít desítky různých atrakcí. Každá z nich stojí přibližně 4-8€, pokud jste tedy milovníci poutí, připravte si větší obnos peněz. Ten my jsme ale neměly, všechny atrakce jsme tak pouze sledovaly, což nás navnadilo na příští návštěvu.


Další jízdné jsme potřebovaly od Prateru k Taubstummengasse (zastávka před Hauptbahnhof). Odtud jsme se vydaly pěšky k zámku Belvedere a dál kolem staveniště na Quartier Belvedere (nově vznikající hotely) k hlavnímu nádraží. Tam jsme se posilnily na cestu opět asijským jídlem, nakoupily čokoládu ve zdejší pobočce Manner a vyčkaly na vlak do Česka.

Shrnutí
Cesta tam i zpět trvala dohromady 9 hodin, náš pobyt ve Vídni pak 31,5 h, z toho 16,5 hodin chození po městě. Vydáte-li se poznávat krásy Vídně, vyhraďte si k tomu času víc, my za tuto dobu stihly sotva polovinu toho, co bychom chtěly (nechodily jsme totiž do interiérů). Pokud jste také milovníky vážné hudby, můžete navštívit Mozarthaus, Beethovenhaus nebo Schubert's Geburtshaus. Zapomenout byste neměli ani na Sisi Museum v Hofburgu nebo UNO-City.

Obyvatelé Vídně jsou milí a vstřícní, zvyklí na turisty. Pro lepší domluvu byste měli znát alespoň základní německé fráze. Na stravování v restauracích si připravte dost peněz, taktéž na suvenýry. Rakušané jsou zvyklí na jiné ceny než my.

Museum Quartier
Jízdenky Praha (Pardubice, Brno) -> Vídeň: od 300,-
Jízdenky MHD: 1 jízda 2,40€ / jednodenní cca 8€ / dvoudenní 14€
Vstupné do objektů okolo 14€
Ubytování od cca 1000,-/osoba/noc
Strava: záleží na čtvrti, 5-25€ (např. vídeňský Schnitzel v centru za 17€, na předměstí 7€)
Vídeňské ikony

Počasí: mírně teplejší než u nás

Napsala jsem snad vše důležité, co by vás mohlo zajímat a pomoct vám při cestě do rakouské metropole. Děkuji za přečtení a budu ráda za každou odezvu!


Tee



Žádné komentáře:

Okomentovat